Odbory v celé Evropě vyzývají vlády a zaměstnavatele, aby zvýšili podporu pracovníkům,
kteří se potýkají s rostoucími životními náklady
Vyzýváme vlády, aby podporovaly domácnosti a zaměstnavatele, aby kompenzovali zaměstnance…
Ekonomické oživení po Covidu je v plném proudu, i když předpovědi růstu byly nedávno sníženy kvůli válce na Ukrajině. Oživení je jistě patrné na rekordních úrovních platů generálních ředitelů, bonusech a také na vykazovaných dividendách! Pro pracovníky je situace méně optimistická.
Pracovníci oprávněně očekávali oživení mezd po dvou letech mzdové umírněnosti, ale nyní vidí svou kupní sílu nahlodanou prudce rostoucí inflací, vysokými cenami energií a spotřebitelskými cenami. Zdá se, že zaměstnavatelé nejsou ochotni plnit požadavky zaměstnanců. V celé Evropě se životní úroveň zhoršuje a pro nejzranitelnější je velmi obtížné vyjít s penězi.
Jak uvedl výbor pro kolektivní vyjednávání a sociální politiku industriAll Europe, odbory v celé Evropě jsou velmi znepokojeny masivním stlačováním příjmů, které zažívají mnozí pracovníci. Vyzývají vlády, aby zasáhly a podpořily domácnosti, a zaměstnavatele, aby podpořili pracovníky v těchto těžkých časech:
- V Rakousku odbory vyzývají vládu, aby čelila dopadům rostoucí inflace (téměř 7 %). Požadují cenovou komisi složenou ze sociálních partnerů pro monitorování situace; zvýšení důchodů v souladu s inflací; sociální vyrovnávací kompenzaci, která se skládá z 6% zvýšení platu; a přímé platby domácnostem.
- Belgie je jednou z posledních zemí v Evropě s automatickou indexací mezd. To chrání kupní sílu pracovníků, ale pouze částečně, protože indexace nepokrývá plnou inflaci. Belgické odbory mobilizují své členy a v roce 2022 organizují několik velkých manifestací na protest proti rostoucím životním nákladům a požadují automatickou indexaci mezd.
- Česko zaznamenalo nejvyšší inflaci v EU v březnu 2022 (12,7 %) a také nejvyšší ceny energií. Odbory navrhly dočasná opatření, aby se vypořádaly s nárůstem cen základních komodit, aby zmírnily paniku šířící se v populaci obecně. Požadují také tržní regulaci a aktivaci programů zkrácené pracovní doby.
- Ve Francii se domácnosti potýkají s velmi vysokou inflací. Nejhůře jsou postiženy zranitelné skupiny a důchodci, protože podpora v nezaměstnanosti a důchody se snižují. Odbory požadují opatření proti společnostem, které během pandemie získaly veřejnou podporu a nyní vyplácejí obrovské dividendy.
- V Německu odbory přizpůsobují své strategie aktuální proměnlivé situaci. V chemickém sektoru IGBCE dosáhl krátkodobé dohody, která vyprší za sedm měsíců, a získal jednorázovou platbu pro pracovníky ve výši 1400 eur. IG Metall požaduje zvýšení mezd v kovodělných odvětvích, omezení nákladů na energii a „socializaci“ klíčových odvětví.
- V Itálii se zisky produktivity rozdělují především prostřednictvím dohod na úrovni společnosti, ale tyto dohody pokrývají pouze 30 % pracovní síly. Zisky společnosti tak nejsou spravedlivě přerozdělovány. Pro omezení krize byly zavedeny nárazníky, které ovlivňují cenu komodit, zaměstnanost a mzdy.
- Rumunsko je nejlepším příkladem toho, proč je zapotřebí silného kolektivního vyjednávání. FSLI Petrol Energie dosáhl 10% zvýšení mezd při vyjednávání na úrovni společnosti. Bohužel to nelze rozšířit na další pracovníky, protože zákon o sociálním dialogu omezuje vyjednávání.
Isabelle Barthès, zastupující generální tajemnice industriAll Europe, uvedla:
„Vstupujeme na neprobádaná území. Jako společnost čelíme situaci, která nebyla za desítky let vidět a která se vyznačuje obavami ze stagflace, přetrvávajícího narušení dodávek, nestálosti finančních trhů a války v Evropě. Zaměstnanci nesmí platit účet, zatímco generální ředitelé dostávají rekordní mzdy. Vyzýváme vlády, aby podporovaly domácnosti, a zaměstnavatele, aby zaměstnance odškodnili. Je třeba posílit sociální dialog a kolektivní vyjednávání, aby bylo zajištěno lepší přerozdělování ve společnosti.“
zdroj: Mgr.Dana Sakařová, OS KOVO
